Často nás v advokátní praxi týkající se trestního práva klient kontaktuje s tím, že byl pozván na podání vysvětlení k policejnímu orgánu a žádá o radu, jak se má v této fázi trestního řízení zachovat. V horším případě nás klient kontaktuje až poté, kdy již vysvětlení podal a obává se výsledků zahájeného trestního řízení. Proč k uvedenému dochází a jak nesprávně zvolené obhajobě předejít?
AKTIVNĚ VYUŽÍVEJTE SVÝCH PRÁV
V prvé řadě je nutné zmínit již zažitou občanskoprávní zásadu, kdy platí, že jen bdělému náležejí práva. Stejně tak i v trestním řízení v rámci své obhajoby si každý jednotlivec musí obvykle zvolit, zda svá práva chce aktivně hájit či nikoliv. Nepřekvapí, že jako obhájci doporučujeme, aby klient v rámci ochrany svých práv aktivní byl. Jakkoliv orgány činné v trestním řízení by měly zjistit úplný skutkový stav potřebný pro rozhodnutí, nedoporučujeme se na uvedené spoléhat.
Trestní řízení obvykle začíná nenápadně, a to tím, že budoucí klient je přímo kontaktován telefonicky policejním orgánem, případně od něj obdrží výzvu k podání vysvětlení. Ve výzvě k podání vysvětlení obvykle nejsou uvedený žádné podrobnosti, ani není uvedeno procesní postavení klienta. Jinými slovy klient se mnohdy nedozví z jakého důvodu je předvoláván, zda výzvu k podání vysvětlení obdržel z důvodu nějakého podezření, nebo z důvodu, že má pouze policejnímu orgánu sdělit nějaké informace.
Nezřídka před samotným podáním vysvětlení nastává konverzace mezi klientem a policejním orgánem na téma, zda má klient právo na obhajobu a přítomnost obhájce. Povětšinou klient od policejního orgánu dostane správnou, nicméně zavádějící a neúplnou informaci, že právo na obhajobu nemá, případně je klientovi sděleno, že advokát při podání vysvětlení fakticky nemá jakákoliv práva, tudíž jeho přítomnost není pro vyslýchaného nutná a v ničem advokát klientovi nepomůže. Nezřídka policejní orgán doplní, že podání vysvětlení je pouze přípravný úkon a není se čeho obávat.
Jak již pozorný čtenář správně vytuší, pravda je někdy mezi. Při podání vysvětlení skutečně nemá klient právo na obhájce, ale má právo na to, aby mu advokát poskytl tzv. právní pomoc. V rámci této služby se může s klientem připravit na podání vysvětlení jak po faktické, strategické, tak taktické stránce vedení výslechu, resp. vysvětlení. Advokát se také s klientem může podání vysvětlení přímo účastnit a výrazně klientovi pomoci.
PORAĎTE SE S OBHÁJCEM
Advokát účastnící se podání vysvětlení zdaleka nemá všechny práva jako obhájce po zahájení trestního stíhání, ale jistá práva má. Klient se např. může s advokátem poradit, a to i v průběhu podání vysvětlení, advokát do průběhu vysvětlení může neformálně zasáhnout, může poradit klientovi, aby učinil námitky vůči průběhu a zejména jeho pouhá přítomnost obvykle garantuje základní férovost celého procesu.
Ze zkušenosti lze konstatovat, že pouhá přítomnost advokáta při podání vysvětlení vede policejní orgán k šetrnějšímu provádění úkonů vůči klientům. Pokud je advokát přítomen, tak nedochází k pokládání navádivých a kapciózních otázek, protokolace relativně přesně odráží řečené, klient často obdrží záznam o podaném vysvětlení apod. V neposlední řadě je nutno dodat, že pouhá přítomnost advokáta dodává potřebný klid klientovi. Advokát, na rozdíl od klienta, taktéž obvykle neváhá a položí policejnímu orgánu dotaz, kterým zjišťuje v jakém procesním postavení se vlastně klient nachází a k čemu se má vyjadřovat – jinými slovy zjistí, zda klient je podezřelý a případně z čeho.
Pokud na podání vysvětlení dorazí nervózní, nepoučený a nepřipravený klient, nelze očekávat dobrý výsledek. Je třeba si uvědomit, že takový klient stojí v neznámém prostředí proti profesionálovi, který výslechy provádí denně. Ze záznamů z podání vysvětlení, které máme následně k dispozici v rámci trestního stíhání a které byly provedeny bez účasti advokáta resp. obhájce, pak lze mnohdy vycítit, že výše uvedená nezkušenost a nepřipravenost na techniku vedení výslechu měla výrazný vliv na výsledek.
NEPODCEŇUJTE VÝZNAM PODÁNÍ VYSVĚTLENÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
Pokud jde o argument, že podání vysvětlení je pouze přípravným úkonem, lze souhlasit s tím, že záznam o podání vysvětlení bez souhlasu obviněného nelze použít jako důkaz. Je třeba si ale uvědomit, že záznam o podání vysvětlení slouží policejnímu orgánu jako podklad k tomu zda zahájí trestní stíhání či nikoliv. Jakmile je trestní stíhání zahájeno, bývá statisticky zastaveno pouze v několika málo procentech případů a povětšinou končí rozhodnutím soudu v hlavním líčení. Trestní stíhání obvykle trvá několik měsíců, v extrémních případech i let s výrazným nákladem na obhajobu. Je proto zcela zřejmé, že ideálním způsobem, jak se trestnímu stíhání vyhnout, či předcházet jeho zahájení, je připravit se řádným způsobem na podání vysvětlení s pomocí advokáta.
Investovaný náklad na právní pomoc bývá nižší, a to řádově, než samotná obhajoba po zahájení trestního stíhání. Poté, co je klientem podání vysvětlení bez přípravy podáno, případně dokonce poté, co již trestní stíhání bylo zahájeno, je již obvykle složitější trestní řízení zastavit či zvládnout s menšími následky. Advokát pak jako obhájce vstupuje do rozběhnutého trestního řízení, které obvykle končí u soudu v hlavním líčení.
Lze tedy vždy doporučit, a to v případě, že klient cítí, že by mohl být z něčeho podezřelý, případně, že by si podáním vysvětlení mohl uškodit, aby se nejprve poradil s advokátem, a to předtím, než bez jakékoliv přípravy vysvětlení podá.
Mgr. et Mgr. Jan Franěk, advokát
